Sbor a chrámová hudba

 

Chrámový sbor


Chrámový sbor LAUDAMUS byl založen v roce 1999 a navazuje na slavnou a dlouholetou činnost polského a českého kostelního sboru, které doprovázely bohoslužby po dlouhých šedesát let pod vedením Edwarda Chlebika, Franciszka Przyhody, Bronisława Kaliny, Emila Żyły, A. Cienciały, Tadeusza Siedlaczka a dalších.

Od roku 1985 doprovázela liturgický zpěv rovněž schola cantorum, kterou založilo několik obětavých dívek, zejména k zpěvu mešního ordinária a žalmů. Jejího vedení se ujal Evžen Worek a postupně její repertoár rozšiřoval o duchovní skladby velikánů světové hudby.

Po zániku velkých chrámových sborů (absence dirigenta, stáří členů) se původní schola cantorum transformovala na smíšený sbor LAUDAMUS a přijala mezi sebe i některé členy původních sborů. Vzniklo tak přibližně čtyřicetičlenné těleso všech věkových kategorií – od náctiletých po osmdesátileté zpěváky, které vede regenschori Mgr. Evžen Worek.

Repertoár sboru je velmi široký, jak žánrově, tak i výběrem hudebních skladatelů. V jeho podání lze slyšet gregoriánský i pravoslavný chorál, hudbu renesanční, barokní, klasicistní, romantickou i soudobou, zpěvy z Taizé. Z autorů lze namátkou jmenovat Bacha, Handla, Mozarta, Palestrinu, Vivaldiho, Schuberta, Beethovena, Brahmse, Michnu, Koszewského, Lottiho, Brucknera, Olejníka a mnoho dalších. Vedle latiny, češtiny a polštiny lze v podání sboru slyšet i italštinu, ruštinu, staroslověnštinu, řečtinu.

Sbor  LAUDAMUS  doprovází  liturgické  dění každou  první neděli  v měsíci,  dále  zpívá o slavnostech Páně (Boží hod vánoční, velikonoční a svatodušní), Triduum paschalis, doprovází významné farní události (první svatá přijímání, udílení svátosti biřmování, …).

Zkoušky sboru  LAUDAMUS  se konají  ve středu  po večerní mši svaté (18.15) v salce na faře. Zájemci o sborový zpěv jsou vítání s otevřenou náručí.

Laudamus na facebooku.

 

Zvony


Dříve, než vstoupí člověk do chrámu, aby se zaposlouchal do vznosných tónů chrámových sborů, velkolepých tónů píšťalových varhan či melodií lidového zpěvu, osloví jej hlahol zvonů. V jedné z křesťanských písní se zpívá: „Slyšíš zvony? Jejich hlahol rozléhá se po vší zemi. Pán Ježíš zmrtvýchvstal, mrtev není, mrtev není.“

Zvon doprovází člověka v celé jeho historii a jeho posvěcením se z neživé hmoty stává nástroj posvátný. Ve středověku bylo zvonům přisuzováno 7 ctností:

  • laudo Deum verum – pravého Boha chválím
  • vivos voco – živé volám
  • congrego clerum – kněží shromažďuji
  • mortuos plango – mrtvé oplakávám
  • fulgura frango – blesky rozrážím
  • pestem fugo – mor zaháním
  • festa decoro – svátky slavím

 

 

Zvon je jednou z mála vzácných památek, která každého  člověka doprovází  nepřetržitě v den všední i sváteční, při práci i slavnosti a k srdci lidskému promlouvá vždy řečí vítanou  a  dobrou.  Svolává   k   bohoslužbám a  vyzývá  k modlitbě,  ohlašuje  radostné i bolestné události. Patří k duchovnímu i kulturnímu dědictví národa i církve. Tento hudební nástroj má hlavu, tělo, srdce, tvář a také hlas.

Z 63 metrů vysoké věže třineckého kostela se rozléhá hlahol pěti zvonů, které posvětil 16. května 1992 Msgre Josef Hrdlička, světící biskup olomoucký. Jejich jména jsou:

  • Panna Maria Bolestná
  • Albert
  • Pius X.
  • Anežka Přemyslovna
  • Jan Sarkander

Ve všední dny třikrát denně svolává věřící k modlitbě „Angelus Domini", o Velikonocích pak k modlitbě  „Regina caeli“  zvon Panna  Maria Bolestná. Každý pátek  v  15:00 hodin se ztřinecké chrámové věže rozeznívá zvon ke cti Božího Milosrdenství.
 

Varhany


Tradičním hudebním nástrojem jsou v latinské církvi píšťalové varhany.

Třinecký nástroj je dvoumanuálový, dvacetirejstříkový a byl vyroben krnovskou varhanářskou firmou Rieger ve 20. letech minulého století. Varhanní skříň v sobě skrývá 1338 varhanních píšťal.

Generální opravou varhany prošly v roce 2007. V současné době k tomuto královskému nástroji usedají a doprovázejí liturgické dění varhaníci Stanisław Janczyk, Tadeusz Przyhoda, Daniela Vondráčková, Alicia Böhm. Nelze však zapomenout na dlouholetou a obětavou službu Franciszka Przyhody, Tadeáše Kiedronie a dalších třineckých varhaníků.

 

Charita Třinec