
Sbor a chrámová hudba
Zvony
Dříve, ne vstoupí člověk do chrámu, aby se zaposlouchal do vznosných tónů chrámových sborů, velkolepých tónů píalových varhan či melodií lidového zpěvu, osloví jej hlahol zvonů. V jedné z křesanských písní se zpívá: Slyí zvony? Jejich hlahol rozléhá se po ví zemi. Pán Jeí zmrtvýchvstal, mrtev není, mrtev není.
Zvon doprovází člověka v celé jeho historii a jeho posvěcením se z neivé hmoty stává nástroj posvátný. Ve středověku bylo zvonům přisuzováno 7 ctností:
- laudo Deum verum pravého Boha chválím
- vivos voco ivé volám
- congrego clerum kněí shromaďuji
- mortuos plango mrtvé oplakávám
- fulgura frango blesky rozráím
- pestem fugo mor zaháním
- festa decoro svátky slavím
Zvon je jednou z mála vzácných památek, která kadého člověka doprovází nepřetritě v den vední i sváteční, při práci i slavnosti a k srdci lidskému promlouvá vdy řečí vítanou a dobrou. Svolává k bohoslubám a vyzývá k modlitbě, ohlauje radostné i bolestné události. Patří k duchovnímu i kulturnímu dědictví národa i církve. Tento hudební nástroj má hlavu, tělo, srdce, tvář a také hlas.
Z 63 metrů vysoké věe třineckého kostela se rozléhá hlahol pěti zvonů, které posvětil 16. května 1992 Msgre Josef Hrdlička, světící biskup olomoucký. Jejich jména jsou:
- Panna Maria Bolestná
- Albert
- Pius X.
- Aneka Přemyslovna
- Jan Sarkander
Ve vední dny třikrát denně svolává věřící k modlitbě Angelus Domini", o Velikonocích pak k modlitbě Regina caeli zvon Panna Maria Bolestná. Kadý pátek v 15:00 hodin se ztřinecké chrámové věe rozeznívá zvon ke cti Boího Milosrdenství.
Varhany
Tradičním hudebním nástrojem jsou v latinské církvi píalové varhany.
Třinecký nástroj je dvoumanuálový, dvacetirejstříkový a byl vyroben krnovskou varhanářskou firmou Rieger ve 20. letech minulého století. Varhanní skříň v sobě skrývá 1338 varhanních píal.
Generální opravou varhany proly v roce 2007. V současné době k tomuto královskému nástroji usedají a doprovázejí liturgické dění varhaníci Stanisław Janczyk, Tadeusz Przyhoda, Daniela Vondráčková, Alicia Böhm. Nelze vak zapomenout na dlouholetou a obětavou slubu Franciszka Przyhody, Tadeáe Kiedronie a dalích třineckých varhaníků.
Chrámový sbor
Chrámový sbor LAUDAMUS byl zaloen v roce 1999 a navazuje na slavnou a dlouholetou činnost polského a českého kostelního sboru, které doprovázely bohosluby po dlouhých edesát let pod vedením Edwarda Chlebika, Franciszka Przyhody, Bronisława Kaliny, Emila Żyły, A. Cienciały, Tadeusza Siedlaczka a dalích.
Od roku 1985 doprovázela liturgický zpěv rovně schola cantorum, kterou zaloilo několik obětavých dívek, zejména k zpěvu meního ordinária a almů. Jejího vedení se ujal Even Worek a postupně její repertoár roziřoval o duchovní skladby velikánů světové hudby.
Po zániku velkých chrámových sborů (absence dirigenta, stáří členů) se původní schola cantorum transformovala na smíený sbor LAUDAMUS a přijala mezi sebe i některé členy původních sborů. Vzniklo tak přiblině čtyřicetičlenné těleso vech věkových kategorií od náctiletých po osmdesátileté zpěváky, které vede regenschori Mgr. Even Worek.
Repertoár sboru je velmi iroký, jak ánrově, tak i výběrem hudebních skladatelů. V jeho podání lze slyet gregoriánský i pravoslavný chorál, hudbu renesanční, barokní, klasicistní, romantickou i soudobou, zpěvy z Taizé. Z autorů lze namátkou jmenovat Bacha, Handla, Mozarta, Palestrinu, Vivaldiho, Schuberta, Beethovena, Brahmse, Michnu, Koszewského, Lottiho, Brucknera, Olejníka a mnoho dalích. Vedle latiny, četiny a poltiny lze v podání sboru slyet i italtinu, rutinu, staroslověntinu, řečtinu.
Sbor LAUDAMUS doprovází liturgické dění kadou první neděli v měsíci, dále zpívá o slavnostech Páně (Boí hod vánoční, velikonoční a svatoduní), Triduum paschalis, doprovází významné farní události (první svatá přijímání, udílení svátosti biřmování,
).
Zkouky sboru LAUDAMUS se konají ve středu po večerní mi svaté (18.15) v salce na faře. Zájemci o sborový zpěv jsou vítání s otevřenou náručí.
Laudamus na facebooku.